1.3. - chlapi to zvládnou

ondrejko, ač ví své o mých stádiích hypochondrismu, mi dopřál celý den v posteli. čaj vařit chtěl, ale většinou v době, kdy jsem neměla nejmenší chuť :-) oběd si chlapci zařídili u babičky, dokonce i mně přinesli kus ozdravného masa, a matymu bylo tak dobře, že po odpoledním spánku vynechal stadium pomalého probírání a hovění si, přeskočil moji hlavu a okamžitě se vydal ke dveřím se strohým oznámením "idu za tatikém"..
fotila jsem jen jednou, když se kluci chystali k babičce. fotky jsou neostré, protože náš foťák se občas rozhodne, že v místnosti je dost světla a vynechá blýskání, a já si toho ani nevšimnu, až na obrazovce.. no ale tato fotka uchovává jeden z prvních matyho monologů na téma "moji rodiče jsou děsní" - je zřetelně vidět jeho jasně a s nadšením artikulované "magooooor", a znělo to nějak takto - "maminka je magooooor, tatínek je taky magooooor" - "a matesek?" - "matýsek taky magoooor" - "a babička?" - "babička neni magoooor".. jestli ji to těší jsem se zatím nezjišťovala..