29.3. - dobříšské sluníčko

protože jsme mazaní (a líní), domluvili jsme si u marušky pozvání na oběd :-) takže jsme v deset vyjeli z klobouk, v půl třetí jsme byli na dobříši a v půl čtvrté jsme vstoupili do našeho silného domečku nasyceni a přívětivě naladěni. nezdolal nás ani osobitý náročný domácí odér, ani sklepní zima v týden nevytápěné kuchyni, ani vědomí neodvratného vybalování, rozklízení a znovuzavalení všeho prostoru denním nánosem hromad potřebných věcí. a protože jsme si tu odtažitost od povinností a vnitřní mír chtěli zachovat co nejdýl, šli jsme zase z domu pryč. vrátili jsme se až ve třičtvrtě na osm, tak akorát, aby už zase nestálo za to cokoliv "rozumného" dělat.
ondrejko zamířil ... na svá oblíbená místa, my na dobříškovskou zahradu, letos poprvé objímanou sluncem a teplem. maty byl nadšený, už dlouho jsme chodili na dobříšek (místní mateřské centrum) pouze za hnusného počasí, takže neměl možnost si užít venkovních atrakcí.. a cestou zpátky jsme se zastavili ještě na hřišti za naším baráčkem, kde si hráli kluci od sousedů.. proběhla inspekce vojtova kola (trval na tom, že matesa musí na tom obr kole povozit, sám..) a marné pokusy zachytit v podvečerním světle kluky trénující střely na branku..

na fotce je dobříšská hřbitovní kaple.
a, navedena nedávnou debatou na FFF, snad se lencula nebude zlobit, když přeberu její nápad na jednu větší a další malé fotky..