odpoledne už se mi dařilo prodýchávat tíhu včerejší noci aj lehčím dýcháním. ale moje vlastní dumání, umocněné ještě dočteným murakamiho na jih od hranic, na západ od slunce, mě na dlouhou dobu upoutalo k maruščinu roztahovacímu stolu, ve kterém pospávají šachové figurky. takže nemám jedinou fotku matesa řádícího s babičkou, ale velkou spoustu obrázků polehávajících figur. nevím, co si o tom myslely, anebo jestli vůbec myslely, přece jenom, focení je asi v existenci neuvedlo. nebo je jejich bytí kontinuální, nezávislé na libovůli božských táhnoucích sil? a co v nich je, když je opustí bojovnost jejich božstev?
no nic.
leda že bych přidala slova pana haruki murakamiho..
"....brát si věci příliš k srdci neznamená nutně, že je chápeme správně....."
4 komentáře:
SUPER fotka!!!! Jen nevím, jestli mi to evokuje něco, co skončilo a nebo něco, co brzy začne - nejspší obojí dohromady.
Fotka, u který dumám - to je (podle mýho) DOST DOBRÁ fotka!!!!!
Líbí se mi to světlo naoranžovělé.A i jinak je to fakt dobrá fotka!Asi jsi na mě ale nějak moc intelektuál.Textík jsem musela číst 2x,než jsem pochopila nad čím filozofuješ :-D
šachy super!! A tvoje texty miluju :)..já dokážu napsat jen: "tak tohle je" :)))
Tak to je parádní fotka. Obyčejný šachový figurky, a přitom z toho vznikne taková zajímavost. A já miluju tvoje průvodní komentáře. I když toto bylo pro mě poněkud náročné na pochopení. Je to super!!!!
Okomentovat